Dýchající knihovna

Kdo dobře zná pěknou knihovnu FF MU vzešlou z ateliéru Kuba, Pilař – architekti, zná i její temné stránky. Skleněné automatické dveře nutí jednoho se soustředit, seč mu síly stačí. A stejně je to někdy málo. Řešení je snadné a prosté, stačí si vzít svůj notebook a sluchátka. Dnes jsem šel na chvíli číst do místní knihovny, a protože žádné technické rušící prvky zde nejsou, notebook jsem nechal v pokoji. Chyba. Jeden nesmí zapomenout na lidský prvek. Vybral jsem si své knihy, posadil se na volné místo a začal číst. Sousedka přede mnou vesele ťukala do svého počítače a kývala se do rytmu, který jí hučel do uší. Já se proklínal, že jsem si nevzal svůj. Ona se nejenom kývala, funěla jako fotbalista po 87 minutách zápasu, popotahovala nudle jako zkušený Japonec a nevím proč, mlaskala. Příště zásadně s notebookem a sluchátky a můžeme funět, popotahovat i mlaskat stereo!

Nouvel






1) Institut de Monde Arabe, Paříž, 1987
2) Musée du Quai Branly, Paříž, 2006
3) Kulturní a kongresové centrum, Lucern, 1999
4) Fotku Anděla z Prahy sem nedávám, předpokládám, že to každý zná. Navíc to není zrovna Nouvel, který by vyrážel dech.

Pritzker price 2008


Lysá hlava, vždy černé oblečení a doutník - Jean Nouvel se stal nositelem jednoho z nejprestižnějších architektonických ocenění Pritzkerovy ceny. Gratulujeme (vzal jsem to šmahem i za vás), brzy přidám vlastní foto nějakých jeho staveb. Těšte se! Já se už těším.

NZI

Mám dojem, že pomalu nastává čas volit nejzbytečnější informace (NZI). Je s podivem, jaké nesmysly a zbytečnosti zahlcují všechno. Jedním ze současných velkých kandidátů na NZI je zpráva o návštěvě Paris Hilton v Praze. Upadla na bradu a do Prahy už nikdy nepojede. No, co se dá dělat, myslím, že Prahu můžeme prostě zbořit. A viděl někdo z vás pořad Detektor? Co se to kolem toho děje? Vachler zešílel? Nebo kdo zešílel? Možná já, protože tady je stálých 8 stupňů Celsia. Dnes svítí sluníčko, a proto fouká ledový vítr od moře.

Dostal jsem DVĚ nové pohlednice, pokud se nepletu, jsem místní pohlednicový král schránky S. Stíhá mě jakýsi Řek Stanapoulous, který má celkem pohlednice tři. Nepočítám dopisy, protože v těch zcela jasně vítězí kolega Sihrkavahrenatan s pěkným průměrem 1,3 dopisu na den. Díky těm, kteří mi k tomuto ojedinělému a vzácnému titulu pomohli. Obzvláště mě potěšila pohlednice z Miletína: Ach, vy lesi, tmaví lesi, lesi Miletínští! Zde lesy nejsou, holé kopce a ovce s mnoha jehňátky, která mají modrá čísla. Mým favoritem je 154, má černé ponožky.

Můžete se těšit na brzký příspěvek o nevěstách!

High Five

Když někdo nemá kamarády, je to smutné. Ne v případě australského pivota Andrew Boguta. Není to nic překvapivého, malé děti mají spoustu imaginárních kamarádů...Bogutovi je teprve 24 let. High Five!

Pátek

Nejenže bude v Praze Kramnik, na Hluboké bude Kasparov simulovat. Erwe, doufám, že se na něj půjdeš podívat a něco nafotíš. Na Kubě zavádí mobilní telefony, přiznávám, do teď jsem netušil, že je tam nemají. Ale že by to bylo tak zásadní, inu, možná. Kdyby radši svobodu slova zavedli, ta se hodí víc a pro mě za mě, ať pak i ty mobily mají. Ale třeba je to jen obrácený postup a brzo se dočkají. A podobně by se mohli zařídit i v Bělorusku. Teď si přesně nevzpomínám, byl to snad mocný Immanuel (ne motýl, filozof, vlastně je to jedno, motýl nebo filozof, jaký je v tom rozdíl?), který zformuloval princip publicity. Pokud se něco (v souvislosti s právy jiných) tají, pravděpodobně to nebude v souladu s právem a spravedlností. Carla Sarkozy navštívila Anglii a princ Charles jí líbal ruku. A v Praze je otevřená nová expozice Baroko v Čechách ve Schwarzenberském paláci na Hradě. Viděl jsem palác zrekonstruovaný při Týdnu architektury, měl jsem pocit, že je to povedené a ten výhled (!). Proto nabádám pražského právníka Karotku (vousatého trpaslíka vzrůstu nad 180cm, který se podepisuje AdGr, a kdyby mu to stále nedošlo, je to ten, co si na okně pěstoval strom), aby tam zašel a podal zprávu. Nepletu-li se, stále tam platí volný vstup, pokud přijdete v převleku Ježíše. To je výzva!

Byl jsem dnes také v obchodě ve městě. Paní pokladní mají ve zvyku prohodit se zákazníky zdvořilostní fráze. Mým zvykem je se namísto odpovědi přiblble usmívat. Ne tentokrát! Paní za kasou byla tak zarputilá ve své snaze dostat ze mě nějaké slovo, že neváhala dvojotázku: how are you?Everythig´s allright? zopakovat hned třikrát. Neváhal jsem a po třetí dvojotázce/šesté otázce odpověděl: But of course my lady a zazpíval jí písničku. Byla trochu překvapená, ale evidentně se jí božský hit Trezor velmi líbil. A na závěr jsem dodal prosté: Ye, ye, allright. Cheers. Přístě přidám i ty božské taneční kreace. To je výzva!

Taková škoda, když něco spadne na zem


Ba ne, nespadlo to. Je to pěkný model Franka Gehryho. Ano, správně Franka Gehryho, přesně tak on vypadá. Zevnitř. Podívejte, nebaví vás váš nudný dům? Zavolejte SuperFGmana a uvidíte, co vám vytvoří. Je to kouzelník. A bez triků.

Všeobecná anketa.

Podívejte, já mám ankety rád. Vy taky.

Protože mám rád odezvu, pokládám vám jednoduchou otázku: Jak se máte?

Drobná zpráva o počasí

Co se to doma děje s počasím? Václave na Hradě, že ty v tom máš prsty? Koukám na zprávy a sněží, bouračky, vždyť už je jaro. Tak opatrně, prosím vás. Tady se zatím nic nemění, na jednu stranu je to už otrava, na druhou stranu jeden nemusí koukat z okna, aby věděl, kolik si toho vzít na sebe. Pokud to někoho zajímá, zrovna prší. Ne moc, jen tak jemně, aby tráva byla zelenkavě zelená. A že ona je! Doufám, že v Marburgu bude svítit sluníčko.

Když v báru houstne dým

Tu na likérem svým já stále sním. Je tady zkrátka moc nahulíno. Toto samozřejmě neplatí o lancasterských, potažmo anglických, barech. Zatím jsem nenavštívil všechny místní kluby, proto bude tato zpráva neúplná, ale nevěřím, že by to někoho trápilo.

Toast se jmenuje klub, kde se platí za WC. Na toaletě stojí muž - pouští vodu, podává mýdlo, nesmysl. Nechápu, kdo něco takového dělat, mám za to, že jde o čistočisté mrhání časem. Toast má dva parkety taneční, jeden pro pop a r´n´b a druhý pro indy a rock. Ovšem, jak jsem se později dozvěděl, hudební náplň se mění podle dnů. Indy a rock jsou na pořadu každé pondělí. Pintu piva je zde možné pořídit za 2, 80 až 5 liber. Proto – a toto je obecné pravidlo – do klubu je levným zvykem chodit ve stavu mírné, střední nebo pokročilé opilosti, dle vkusu.

Sugarhouse se nepochopitelně těší největší oblibě na campusu. Nepochopitelné je to pouze pro mě, místní si hodinové stání ve frontě u vstupu vskutku užívají. Ačkoli rtuť na teploměru se pohybovala pod úrovní pěti nad nulou, všichni domorodci stáli ve frontě v tričkách, popřípadě minisukních a tílkách. Lehko je označit Čecha - obecně cizince - zabaleného ve své teplé zimní bundě a šále. Vedle mě stál Ital v kulichu; já svůj měl frajersky v kapse. Když už se dostanete za vstupní dveře, vnitřní prostor je přelidněný, pivo minimálně za 2, 50. Hudba je rádiový mix srovnatelný s Evropou 2. Vydržel jsem tam asi hodinu.

The Lounge je malinký dvoupatrový klub, kde mají australské pivo Foster´s za 1, 50, když máte štěstí. Když ne, tak za 1, 80. Hraje se tu hlavně r´n´b a bývá tu děsivě přeplněno. Zajímavé je, že se lidé přesouvají z jednoho patra do druhého ve vlnách. Jakmile skupina pěti a více lidí mění podlaží, nabalí se na ně bezpočet dalších. K dobru je, že můžete na záchod zcela zdarma. To jednoho potěší, když má – na místní poměry - levné pivo.

Revolution je také dvoupatrový, navíc je to vodka bar- tzn. mají spoustu druhů vodky. Spodní patro je spíše takovou hospodou s hlasitou hudbou, než klubem. Klub malý, s příjemnou rodinnou atmosférou. Když na taneční parket vtrhne skupina deseti lidí, zcela ho obsadí. Ovšem taneční parket je víceúrovňový, což může být/je po většinu večera zdrojem bujaré zábavy – střídání „tanečníků“, v některých případech populárních „kývačů“- ať už z příčiny opilosti či tělesné koordinace (někdy úzce souvisí). Soutěž o nejkývavější kýv jednoznačně vyhrál narozeniny slavící Simone. Kýval se tak, až spadl do Erlendovi norské náruče. To bylo veselí. K dostání je zde předražené a nedobré pivo Staropramen. Za jednu libru je možné koupit si třetinku piva v lahvi běžné anglické kvality.

Největším klubem je Carleton, který není v Lancasteru, nýbrž na mořském pobřeží v Morecambe. Klub pojme zdaleka nejvíce lidí, a přece vnitřní prostor není tak zaplněný ve srovnání se Sugarhouse. Navíc, když má jeden dost vnitřku, může se jít vyvětrat na mořské pobřeží, kde zpravidla fouká ostrý studený vítr a mírně či více poprchává. K dostání jsou opět třetinky piva za libru. Hrají zde nejpestřejší směs zahrnující Wham, Arctic Monkeys, Strokes, Queen, Oasis, Elvise, 50cent, Madonu, atd. Nutnou podmínkou je být minimálně mírně opilí. Carleton pořádá každou středu tematické večery, takže tu můžete potkat kovboje a indiány, policisty, vězně, včelku máju, klub místních amerických fotbalistů, Simoneho celého v červeném – od bot až po brýle, havajské kraťasy v kombinaci se šálou. Kdo se oblékne nejnesmyslněji, vyhrává. Moje vášnivě tradiční kombinace džíny a svetr zde působily jako zcela neotřelý a anarchistický zjev.

Víc jsem zatím neviděl, pokud jsem na něco nevzpomněl, tak se omlouvám. Pokud se mi podaří ještě něco důležitého si vybavit, informaci doplním.

A teď zpátky k esejům.

Commercials II.

Jsem si téměř jistý, že tato reklama u nás neběží. Uf. Viděl jsem to v kině před filmem, předpokládal jsem, že je to trailer k Rambovi XVIII., a ono ejhle.

Plech a drát














Mám rád propracované architektonické projekty, především modely 3D v reálu nebo počítačové grafice. Některé návrhy jsou osobitými a samostatnými uměleckými díly - viz Zaha Hadid. Nemyslím, že je potřeba něco dlouze vysvětlovat. Je to dramatický kontrast s nejchudší městskou architekturou - slumy.


3) Rocihna Favela v Rio de Janeiro je největším slumem v Jižní Americe.
2) Letecký pohled na Dharavi, nejstarší slum v Mumbaí a největší v celé Asii.
1) Dharavi - hradba z domů na břehu řeky Mahim.

Prázdniny, Mirco, urychlovač

Večery jsou zde stále ještě dlouhé, tma padá tak kolem šesté. Kampus se vyprázdnil, většina studentů odjela na velikonoční prázdniny (trvají čtyři týdny) domů. Proto, když jeden přijde do baru, vítají ho a chovají se netradičně přátelsky.
Při jednom takovém malém setkání jsem zapředl rozhovor s Mircem, Italem, který tu dělá PhD z teoretické fyziky. Samozřejmě to byl hovor nad míru zajímavý a je třeba přiznat, že některé informace mě šokovaly. Tak třeba, urychlovač částic se staví dvacet let, pokusy se dělají dvanáct, patnáct let. Vyhodnocení pokusů, interpretace nasbíraných dat alespoň dalších deset let. Když se to sečte dohromady, tak je to opravdu práce na dlouhé lokte. Žádná rychlokvaška. K neuvěření. A co když někdo po devíti letech práce zjistí, že někde v průběhu sbírání dat došlo k chybě?

EF anketa

Emil Filla, Čtenář Dostojevského, 1907.

Nová anketa!
Je zde jediná otázka: usnul nudou nebo propadnul pocitům úzkosti?

PH III.


Jistě to všichni znáte. Je nezbytně nutné dělat nějakou práci (v mém případě psát eseje), avšak všechno je proti. Vesmírní lidé, vesmírné síly, vnitřní síly, vnější síly, lancasterské síly, všechno tohle hází klacky pod nohy, přesněji do hlavy. Běžná praxe, jak se s tímto vypořádat, je uklízet. Vařit. Uklízet. Aha, ale v mém případě: šalamounské řešení je na světě. Sice esej nepíšu, přesto potenciálně pro ni a sebe něco dělám, poslouchám přednášku Johna Searla po částech (nebo v celku) o vědomí, mysli, počítačích. Vědomí je iluze, ale tahle iluze je skutečnost. (3:42, part 2)

Mezinárodní večeře

Včera v skoro-ale-ne-úplně-pozdních hodinách proběhlo další z pravidelných setkání skupiny lidí, kteří rádi jí. Tentokráte jsem nic nevařil, pouze jsem donesl italské víno (nevím proč a je to velká škoda, víno z jižní Moravy se tu sehnat nedá) a české pivo Staropramen. Ačkoli Staropramen je v naší republice (mnou) hodnocen spíše jako průměrné, nijak chuťově výrazné pivo, zde je to jednooký král. Nejvíce lidí na světě má Čína. Zdánlivě nesouvisející fakt má dalekosáhlé konsekvence. Kdykoli se kdekoli na světě vytvoří skupina lidí, s vysokou pravděpodobností bude alespoň jeden z nich čínského původu. V naší včerejší skupině jich bylo hned několik a je jim třeba připočítat k dobru, že to byly právě ony, kdo připravil nejchutnější pokrm. Hovězí ve vynikající pálivé (chilli, několik druhů pepře, síla, vážně síla) omáčce s celerem. Po tom jsem se mohl utlouct, šel jsem dokonce tak daleko, že jsem se naučil s 85,7% úspěšností používat při jídle hůlky (!).

Naopak zdaleka nejhorším gastronomickým zážitkem byl zelený japonský papír. V zemi Nippon je to známá pochoutka. Přestože mě ani vzhled příliš nelákal, ochutnal jsem. Chyba! Ryba s rybou a trochou ryby. Extrahovaná rybovitost nahuštěná do lesklého zeleného papírku. Nikdy víc, když na to vzpomenu, stále mi běhá mráz po zádech a po jazyku.

Abych dokázal, že nejsem vynikajícím jídlem úplatný a jsem morální dobře najedená autorita, volám spolu s ostatními po svobodném Tibetu.

Commercials (e.p.)

Příspěvek o barech se blíží, ale tento to ještě není. Televizi zde často nevidím, jediné, co sleduji pravidelně, jsou fotbalové a šachové přímé přenosy. Obojí se promítá v Lonsdale baru na zeď. Je třeba poznamenat, že na šachové je třeba si místo rezervovat místo (I NA STÁNÍ) dlouho dopředu a přiznejme si, není to nejlevnější. A když už tak vidím tu TV promítanou na wall, tak jsou tam také reklamy. Dvě nejopakovanější jsem pro vás našel na youtube. První a druhá.

Kuřáci, smrad, eseje

V místních barech je zákaz kouření bez výjimky. Dokonce i místní kuřáci to oceňují, cituji a překládám: „Ne, já proti tomu nic nemám. Jsem naší vládě vděčný za nové přátele. A víš, že první země, která zavedla protikuřácký zákon, bylo Irsko? Vždycky se nás tam sejde, před barem, několik a vždycky je tam někdo nový.“

Nejsem rád, že to u nás doma nejde podobně účinně. Protikuřácký zákon byl vrácen zpátky do druhého čtení a mám takový pocit, že se naše zvířátka v parlamentu příliš o jeho schválení nesnaží.

Rozhodl jsem se, po delší úvaze, napsat zprávu o místních klubech. Již brzy na vašich obrazovkách. Frekvence příspěvků je nízká, protože jeden, který si koupil pěknou konvičku na čaj v Lancasteru, musí psát eseje.

Den poté

Party se povedla, dokonce jsem si dal jedno pivo staropramen. Drahý, drahý, nedobrý.
Spousta lidí v zeleném, zelené balonky, zelené pivo (dobře, alespoň lahve byly).
Uf, některé dny jsou, jsou, jsou...už aby bylo zítra ráno.

A založte si účet na facebooku.

St. Patrick´s Day, těhotenství a koncepce

Dnes jen velmi krátce, protože je St. Patrick´s Day a první deadline se blíží. Sice nejsme v Irsku, takže zas taková sláva to tady není, přesto je tu nějaká zelená party. O té budu referovat zítra, předpokládám.
Tak jo, kdo by se chtěl teleportovat?
Kdo je zmaten, kousne se do palce na noze.

Angličtina je někdy udivující. Některá slovíčka mají spoustu (a někdy i opačných) významů. Zrovna jsem narazil na běžné slovíčko conception. Normální jedinec - i bez znalosti zdejšího jazyka - by to přeložil jako koncepce. Jasně, správně. Další význam je početí (dítěte). Jak dokáže v zemi, kde je nejvíce náctiletých matek, se spojit početí s koncepcí - něčím promyšleným? Ono je ale možné přeložit to taky jenom jako nápad. To je pak hned vše jasnější.

Klub DP

Poraďte Jaroslavovi.

Jaroslav má rozhodnout následující spor. Předpokládejme klub, který několik let uspořádává pravidelná setkání (Jako příklad můžeme zvolit spolek Čteme a řešíme rádi. Jediné pravidlo je, že se musí pít čaj s mlékem a citrónem). Časem se setkání zruší. O několik let později někteří členové tohoto klubu vytvoří klub se stejným jménem a se stejným pravidlem.
Petr tvrdí, že jde znovusejití, že je to ten samý klub.
Pavel tvrdí, že je to už zcela jiný klub, který je však tomu starému naprosto podobný.
Jaroslav kroutí hlavou. Má pravdu Pavel nebo Petr?

Večeře

Ačkoli jsem, nejen tady, ohlašoval na včerejší mezinárodní večeři smažák, nakonec to byl řízek. Co budu dlouze vyprávět, ještě teď se všichni olizují.

Mohu jednoznačně potvrdit, že ze všech jídel na tabuli - indonéské kapsy, malajské cosi-jako-kostka-bujónu, belgický salát, mexické těstoviny, kanadský koláč - jsem připravil to nejnezdravější. Ovšem to první, po čem se jen zaprášilo (tady by bylo vhodnější - po čem zůstaly jen mastné fleky) byly samozřejmě řízky.

Řízek je alles, was der Fall ist.

Kratce

Dnes jsem zde naposled viděl dr. Ištvána. Jednoho to zahřeje a potěší, když může zase k věci mluvit česky. Taky mě zahřála velmi dobrá domací tekutina 51,5%. A teď zase do práce, na poslední chvíli jsem zjistil, že dnes je ten večer, kdy mám já vařit něco pro ostatní na mezinárodní večeři. Uf, ok, bude smažák. Budu referovat o výsledku nebo následku. Uvidíme, jak to dopadne.

?


Proč tohle nikdy nebylo v žádné bondovce?
Protože je to muzeum?
Slabý! Výmluva!

První mezi prvními II.

Opět o Carle Bruni. Pro tentokráte nic skandálního. Tedy pokud první příspěvek o ní byl pro někoho skandální, pro mě - starou tradicionalistickou a stydlivou papriku - ano. Ale zase ne tolik, stejně tam šlo o tu Livii, to by bylo šílené. Francouzi tedy mají zajímavou první dámu, která je i zajímavá zpěvačka. Já nejsem expert, v podstatě nemám hudební sluch, alespoň někteří to říkají, už na základce to říkali, těžko to posoudím, navíc jsem si vědom faktu, že malebná - a pro mě až erotizující - francoužština tomu přidává spoustu procent navíc, co do ohodnocení výkonu a, kde jsem to byl? Co jsem to chtěl?
Zpívá, ano, zpívá francouzsky. A mně se to líbí. Zpívá i Livie? A může to být pěkné? Hm, ano, je to myslitelné, je to i možné?
Proč to napsat jednoduše, když můžu napsat střednědlouhý odstavec?!

Sainsburys, snídaně, SAE



Všechno dobře dopadlo, dotáhl jsem si do bytu tři igelitky jídla. Ano, jsem teď klidnější a šťastnější. Drobná poznámka k Sainsburys. On je to velkoobchod, jakých je u nás taky dost, ale není to žádná rychlo-lidlo-stavba. Je to solidní kámen, zvenku na velkoobchod ani nevypadá, jeden by mohl hádat kostel, školu nebo třeba nějaký pěkný úřad - práce třeba?
Další dobrá zpráva je, že z KF FF MU zde již nejsem sám (alespoň dočasně), je zde dr. István. Je to nespravedlivé, já jsem tu dva měsíce a pořádnou anglickou snídani jsem neměl. Dr. Ištván je zde dvě rána a měl ji hned dvakrát. A tímto nekončí, bude ji mít i zítra a kdo ví, kdy ještě. No co, trochu si popláču a bude to hned dobré.

Dlouho zde nebyla zmínka o žádné nové architektuře. Ne, že by se nestavělo.
Coop Himmelb(l)au dostavěli v Mnichově Svět BMW. Oproti jiným projektům je tento více umírněný - přesto to neznamená, že se jedná o řadovou stavbu. Haha, koho by to napadlo. Namísto rozkladu zde převládá dynamika a dojem pohybu. Alespoň ta asymetrická kompozice je zachována.
Ropní šejkové mají peněz dost a ví, že ropa tu nebude navždy. Investují do neuvěřitelných projektů, o některých tu byla řeč. Nově se do jejich sbírky architektonických celebrit přiřadili OMA (Rem Koolhaas) a Foster + partners. OMA připravila megalomanský návrh nové městské části Dubaje a F + p World Trade Centrum pro Abu Dhabí. F+p zachovávají kontinuitu s předchozími zásadními projekty; osobně mám ale pocit, že výraznější ladné křivky a prohnutí jsou ovlivněny Zahou Hadid. Ale kdo by se co divil, její práce je fascinující a její hvězda je na vrcholu. Stavba F + p je navržena tak, aby poskytovala příjemný stín a současně dostatek světla. Projekt je zcela podřízen místním geografickým podmínkám, chlazen bude větrem od moře a chráněn proti větru z pouště.
To se mi líbí. Návrh je na pohled krásný a navíc není zanedbána funkční stránka budovy.
Ale kde je blobotnici konec...

Pendo/ne/líno



Psal jsem tu o tom, že už sama cesta do Edinburghu je zážitkem - díky dopravnímu prostředku. Pendo/ne/líno sviští krajinou jedna báseň. Ale nic není jen tak. Díval jsem se zpětně na fotky a najednou mě to udeřilo do očí. Tady něco nehraje, říkám si a tázavě hledím na svojí fotku. Teď už to vím. Pozdě.
Pendo/ne/líno sviští takovou rychlostí, až se ukáže vaše pravé já. Jak jsem to mohl vědět?

Nákup, kuře, melancholie


Dnes jsem chtěl napsat něco vtipného, krátkého a výstižného. Bohužel, marná snaha. Má mysl je okupována zítřejším nákupem. Velkým nákupem. Ach jo, ach jo. Tak sem dám alespoň fotku vegetariánského kuřete.

JJ, Odyseus, MM


Ve vzduchu visí známá trávníčkovská otázka: kdo dočetl Odyssea do konce?
Na fotce je jasná odpověď. Dokonce jsem v Lancasteru potkal Ira z Dublinu, který ale - but vyslovuje BUT /a ne ba.t/, a který tvrdil, že ho dokonce do konce přečetl dvakrát. Já jsem ještě ani nezačal. Musím přiznat, že výraz líčící maximální zaujetí MM, mě k tomu svádí.

Erasmaci 1,457

Každý erasmák má charakteristickou kvalitu, vlastnost. Každý pozná Simoneho podle červeného kabátu a knírku, Erlend bezpřestávky mluví, Mirco je nejmenší, Raphael má nejvyčesanější vlasy, já mám nejvíce vousů, Francois je nejvyšší, Helge nejnorštější (nejen z erasmáků, ale i Norů; on je taková univerzálie Nora). Alex je kouzelník, je dokonce členem kouzelnické asociace v Belgii. Ovládá triky s mincemi, kartami, apod.
Sedíme takhle u piva, popíjel jsem zrovna Hawkshead, a Alex nás baví několika povedenými kousky. Nevěřím na kouzla; chápu, že jsou to velmi povedené triky a manipulace mysli a pozornosti. Dokonce, když vidím nějaký trik vícekrát, dokážu občas i odhadnout, v čem je ono "kouzlo".
Dobře.
Na konci večera Alex povídá: "Podívej se na youtube na Copperfielda. On je náš bůh."

Tady je pointa.
Tady taky.
A tady.
I tady.
A do třetice v pěti dílech tady.

Dr. NO


Ruku do ohně bych za to asi nedal, ale jsem si téměř jistý, že tohle bond s ženou nikdy nedělal, nedělá a dělat nebude.
Connery možná...ale bond?

Morelia-Linares 2008


Další supersilný šachový turnaj přeskočil do časové přihrádky minulost. Vítězem se stal obávaný módní košile Vishy Anand z Indie. Získal 8,5 ze 14 možných bodů. Druhé místo uhrál nejmladší účastník kam se to dívám Carlsen z Norska. Říkají to všichni, tak proč ne já, od něj se dá očekávat v blízké budoucnosti opravdu mnoho. A bronzový stupínek obsadil mám svůj styl sprintu Aronjan.

Konečné pořadí:
1. Anand - 8½
2. Carlsen - 8
3-4. Aronjan, Topalov - 7½
5. Radžabov - 7
6. Ivančuk - 6½
7-8. Lékó, Širov - 5½

100+LW

Wittgenstein se prý zbavil svých zděděných peněz tak, že je rozdal bohatým.
Důvod:
1) Bohatí lidé nejsou ctnostní a jsou zkažení.
2) Chudí lidé jsou nezkažení a ctnostní.
3) Peníze kazí lidi.
4) Dát peníze chudým je zlé, protože se tak stanou nectnostnými a zkaženými.
5) Dát peníze bohatým nevadí, protože již zkažení a nectnostní jsou.

Paradoxem je, že peníze rozdal své rodině.

Persepolis

Já jsem ten film, bohužel, ještě neviděl.
http://www.sonypictures.com/classics/persepolis/
Ale prý je tak dobrý, že si zaslouží místo na hlavní stránce.
Souhlasí někdo?

100


Zeměkoule se otřásla a jedna z jejích základních charakteristik už neplatí. Bill Gates už není nejbohatším mužem planety. Forbes spočítal, že není dokonce ani na druhém místě, ale až na třetím. Dokonce se do první stovky dostal i český číšník.
Přátelé, vede nás to k zamyšlení.
Přátelé, postavme se k tomu čelem, ani jeden z nás tam není.
Štěstí si za prachy nekoupíš, ale zbývá spousta věcí, který koupit lze.
Nejbohatším člověkem je Warren Buffett, což zase není takové překvapení. Je mu už ale 77 let a hledá nástupce do vedení své investorské společnosti (pokud toto čte jistý Adam Chésus Dží, tak ať se moc nedurdí, byl jsem líný hledat přesný termín). Možných nástupců není mnoho, tuším, že tři. Každý dostane 5 miliard dolarů a vítězem bude ten, který bude mít největší zisk. Podle mého je neuvěřitelná výhra být už jedním z nich.
A tak si říkám, co bych si pořídil jako první, kdybych měl takové prostředky. Není to jednoduché. Přesto by moje první snaha vedla k tomu, abych se stal vlastníkem Palladiovi (a Scamozziho) villy Rotondy.
Co vy?

Kabelka nebo boty?

Pozor, nejezděte do Austrálie!

A kdo nepřispívá do ankety, nežije!

RW, Nietzsche, Již-staří-Řekové

Hollywoodské hvězdy jsou známé. To je pravdivá věta. Pravdou také je, že jsou často tito lidé podivíni. A to je možná příliš jemné pojmenování. S dalším podpůrným tvrzením přišla Reese Witherspoon - přeje si, aby její děti byly ve škole šikanovány a posmívány. Prý jim to pomůže rozvinout jejich osobnost. Velmi dobře, jí se to samotné přihodilo a jak dopadla?

Je bohatá, úspěšná, slavná, povrchní. Mateřská láska tak, jak má být.

Chceme tak všichni dopadnout? Že se vůbec ptám, hned bych s ní měnil.

Je tady ještě jedna možnost. Je bohatá, úspěšná, slavná a hluboká. Předpokládám nyní, že četla Nietzscheho a k srdci si vzala jeho tvrzení, že již-staří-Řekové byli povrchní. Ovšem jejich povrchnost byla výsledkem jejich hloubky, hlubokého uvažování.

No jo, možný to je, ale co po nich zbylo? Pár trosek, několik textů a naše kultura. Pche!

Mně je to ale jedno, já bych s ní měnil stejně.

Ba né, to bych přišel o svojí knihovničku a čajový servis, a to bych opravdu nechtěl.

Zapojte se do nové ankety! Nebuďte jako RW, která - ač sem jí několikrát žádal - na to kašle! Já si stejně kacířsky myslím, že moc nečte. Leda Friedricha N.

Morelia/Linares

Jak na Topalova? Carlsen evidentně ví.

Carlsen,M (2733) - Topalov,V (2780) [A28]
XXV SuperGM Morelia/Linares MEX/ESP (12), 04.03.2008
1.c4 e5 2.Nc3 Nf6 3.Nf3 Nc6 4.d3 d5 5.cxd5 Nxd5 6.e4 Nb6 7.Be2 Be7 8.0-0 0-0 9.a4 Be6 10.Be3 Nd7 11.d4 exd4 12.Nxd4 Nxd4 13.Qxd4 c6 14.a5 Nc5 15.Qe5 Nb3 16.Ra4 Bd6 17.Qh5 g6 18.Qh6 Be5 19.Bg5 Qc7 20.Be3 Nxa5 21.f4 Bg7 22.Qh4 Bb3

23.Rd4!? This second sacrifice probably could have been accepted, but Topalov’s safe 23...Rad8 sufficed for an advantage as well. 24.e5 Rxd4 25.Bxd4 c5 26.Be3 f6 27.Nb5 Qd8 28.f5. 28.e6 would have been interesting (28…Qe7 29.f5 gxf5 30.Rf3 is one possible continuation), but Carlsen’s move leads to complex play as well, again sacrificing material for activity and headhunting prospects. 28...fxe5 29.Bg5 Qb6

White is two pawns down and struggling to show what he has for them. Magnus Carlsen goes on the attack: 30.f6 c4+ 31.Kh1 Qxb5 32.fxg7 Rxf1+ 33.Bxf1

Topalov could have avoided perpetual check with 33…Qd7, though after 34.Bh6 Nc6 35.Bxc4+ Bxc4 36.Qxc4+ Qf7 37.Qc1 Black will have a hard time creating real winning possibilities. His move 33…Kxg7?! was safer – or should have been. 34.Bd8 Nc6?? Incredible: this allows a forced mate. 34…Qd5 more or less forces White to take a perpetual check: 35.Bxa5 Qxa5 36.Qe7+ etc. 35.Qf6+ Kg8 36.Qe6+ Kf8 37.Bg5 threatening 38.Bh6#, so 37...Kg7 38.Qf6+ Kg8 39.Bh6 followed by 40.Qg7 mate. 1-0

2-Anketa-Co právě čtu?

Jedna bystrá rada, když jsem odjížděl do L-townu byla: "Rychlost, kamaráde, rychlost. Hn hnnn hnnnnnnnnnnnnn." (A trajektorie naznačená rukou mizí v nedohlednu.) Volně přeloženo: bude to nejrychlejší půlrok tvojeho života.
Letí to jako concorde, minimálně. A proto je tu po měsíci opět deníčková anketa. Nestyďte se a buďte (tu).

LeBron

Cool.
Proč já nejsem ten, co umí skákat tak, aby se díval do obroučky shora? Všechno by bylo tak jednoduché. Máš problém? Podívejme se seshora do obroučky a je po problému. Na co kouzelnou hůlku, když můžeme takhle skákat? Proč se zabývat problémy, když je můžeme přeskočit a ještě u toho narvat oranžový míč do obroučky? Hm, to stojí za úvahu. Hm.

Be Kind Rewind

Jak natočit Robocopa bez speciálních efektů?
Jak natočit Krotitele duchů bez speciálních efektů?
Men in Black snadno a rychle?
Pána prstenů s donutem?
Ze dvou hodin se jednoduše udělá pár desítek sekund. Stačí mít Michela Gondryho, Jacka Blacka, Mose Defa a pár dalších. Klikni.

A taky jsem viděl režisérskou verzi Bertolucciho Posledního císaře. Má to pěkných (ta výprava musela stát Never/čti maj/land) a kvalitních 210 minut(viděl jsem to na dvakrát, se zhruba 11 hodinouvou přestávkou). Taky můžu doporučit, ale předpokládám, že už to skoro každý viděl. Teď když už jsem to viděl i já, tak snad úplně každý.

Viděl někdo Pokání? Ano, je to v kinech nějaký čas. Asi je to opět nošení dříví do lesa. Ale když se kácí les, lítají třísky. (Toto záměrně nedává smysl, čtenář je maten zlomyslným autorem.) Stručně: knížka se mi líbila o dost víc, ale film mě nezklamal. Mám za to, že Pokání je nejlepším, co McEwan napsal, a není možné všechno z románu přenést do filmu. Třeba pocit, když jsem to četl v posteli, na kterou svítilo Slunce.

Nakonec pokud budete mít možnost, podívejte se na Control. Je to taky zajímavý, černobílý, retrospektivní, depresivní film o zpěvákovi kapely Joy Division a navíc se tam mluví s místním přízvukem (bonus). Např. Londýn se vyslovuje Lundon. Láska - love je tu luv. Zní to pěkně, když bručíte třeba Aj luv ya. Spodní ret vyleze málem až k nosu (aspoň tak se to má, aby znělo správně dutě).

Pech

Jak nemám Kramnika příliš v lásce, hned bych se na něj v Praze šel podívat.
Že je to jedno, když tam není a nebude?
Omyl!
Kramnik sehraje v květnu v Praze s Davídkem Navarou osm partií rapid šachu.
Davídkovi je třeba držet palce. Aniž bych znehodnocoval jeho kvality, navrhuji mu je začít držet, co možná nejdříve...třeba začít hned. V souboji se světovou jedničkou to bude potřeba.
A dobrá nesouvisející zpráva: Rosa se vrátil k tréninku. Pozor! Nejedná se o Rosiho, ten ho nikdy neopustil.

Edinburgh

Je to zřejmě nejhezčí město, které jsem tady navštívil.
Kvality: U moře, se skálami, s hradem, s katedrálou, s parlamentem, s vyhlídkou, s pečenýma bramborama, plný Skotů, jsou tam slyšet dudy na každém kroku, pár turistických atrakcí v kiltech, sídlem královny, rozbouraným klášterem, národní galerií, s pěkným parkem hned vedle nádraží se spoustou nestydlivých veverek, s hospodou Pivo, s kopcem-skálou hned vedle parlamentu. A navíc spoustou dalších nevyjmenovaných.
A co je k dobru, z Lancasteru se jede pendolínem s Panenskými vlaky (Virgin trains-e.p.). Kde jinde se cítit bezpečně?
Víte, že Skotové mají vlastní peníze? Tedy jsou to libry, takže zas tak jiné nejsou, jsou to vlastně stejné peníze, ale jsou jiné. Takže jsou to ty samé peníze, avšak vypadají jinak. Je na nich místo královny Sir Walter Scott. Může být někdo více Scott?

Foto z hlavního města Scottska v albu.