Jedna bystrá rada, když jsem odjížděl do L-townu byla: "Rychlost, kamaráde, rychlost. Hn hnnn hnnnnnnnnnnnnn." (A trajektorie naznačená rukou mizí v nedohlednu.) Volně přeloženo: bude to nejrychlejší půlrok tvojeho života.
Letí to jako concorde, minimálně. A proto je tu po měsíci opět deníčková anketa. Nestyďte se a buďte (tu).
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
9 komentářů:
Abych udržela svoje prvenství v rychlosti, tak tedy: dočetla jsem Gutersona, hurááá a je tady Monica Ali a Brick Lane, zajímavé a jímavé a zábavné. And last but not least (e.p. - nemohla jsem si pomoct:)) Německy s úsměvem I. - kolektiv autorek, brzy ale již přejdu na Nsú II. Aby mě od samého usmívání nezačaly bolet tváře.
Abysme si pěkně vyměnili pozice, tak já budu druhý.
Bernard Williams-Shame and Necessity
Reading Parfit
No, přátelé, jsou to věci nutné. Pokud vás někoho zajímají problémy Já, moje odpovědnost, povinnost, morálka apod. nezbývá, než vám to doporučit. Jinak pozor. Jeden se u toho moc nenachechtá.
Zastihlo mě to v knihovně, takže co mám na stole:
Katrňák: Odsouzeni k manuální práci, je dobré vědět, že největší chyba je vybrat si špatného manžela
Dopita: P. Bourdieu - o umění výchově a společnosti, to co někdo napsal o tom co někdo napsal, že to napsal P.B.
Morawski: Ekonomická sociologie, jak vidíte z toho předtím, čtu samý kraviny a tahle knížka mi padla do ruky, protože je zajímavá, ale bohužel nesouvisí s tématem diplomky, o to líp se čte
Jo a v Respektu je dobrej rozhovor s Bursíkem
Do čtveřice páté kolo v kole druhém:
Některé vypasené knihy jsem ještě neodložila, ale nyní je nechám u ledu.
Momentálně - milión ročníků časopisu Zlatá Praha
- pak Wiesnerovo pohádkové album :) s ilustracemi H. Schweigera
- Jos. Lada - Kronika mého života
- Alois Kalvoda - Přátelé výtvarníci - tam jsem se zasmála/usmála snad leda tomu, když Jar. Panuška nacpal A. Slavíčkovi do dýmky mrtvou myš a vše přikryl voňavým tabáčkem, Slavíček - obávaný "tyran" třídy, který začínal malování obřadným dýmáním, měl prý pokažen celý den.
I když bez zajímavosti nebyla ani informace o S. Lolkovi (bývalém myslivci), který zkoušel kvalitu pušek tak, že si jimi nechal střílet do ruky, když brok zůstal pod kůží, byla to skvělá zbraň.
- nejvtipnější je ovšem Váchalův Přírodopis strašidel
při četbě těchto textů se problematika Já zcela ztrácí, vyvstane až před usnutím, o to naléhavěji. Pak si čtu o Buddhovi (Karen Armstrongová; Bondy není k sehnání) a nevím, co na mě působí intenzivněji, jestli únava nebo očista v podobě zvukomalebných slov a srozumitelných prostých myšlenek
reaguji na danin přístup:mě tato otázka zastihla doma - u stolu.válí se mi tu samý hlaváček - karel hlaváček...dělám o něm totiž referát, a je to opravdu zábavné-celá ta dekadence.samá lebka,samá kost.
jinak čtu mccarthyho tahle země není pro starý, taky edith wharton - the age of innocence (ale to čtu asi 5 stran týdne jen tak ze cviku)...jo a taky sem znovu přečetla pokání od mcewana jež je tu několikrát zmiňováno - a film se mi taky líbil....ačkoli knížka je knížka a je prostě super.
jo a příležitostně čtu taky černou sanitku což jsou takové vtipné příběhy a fámy kolující mezi lidmi...některé opravdu velmi zábavné.
magda
Od posledně mi zbývá: Umění 20. století, Skácel, The BFG a Bible.
K tomu nově:
1) Ivan Blatný - Verše (jakože všechny; je to pěkná cihla)
2) Ivan Blatný - Texty a dokumenty (cihla č. 2)
3) Judith Hermann - Sommerhaus, später (sbírka melancholických povídek k udržování němčiny)
4) Wolfgang Iser - Das Fiktive und das Imaginäre (nedá se vlastně říct, že to čtu; chodim si dovnitř bloudit; jako když čtete o něčem, čemu vůbec nerozumíte - akorát je to německy)
Komiks Persepolis (nedavno vysel cesky), na jehoz zaklade vznikl uzasny film, ktery jsem nedavno videla v Abu Dhabi (sel a snad stale jeste jde i v ceskych kinech) a ktery sbira oceneni, vsude, kde se objevi. Tady je link na film: http://www.sonypictures.com/classics/persepolis/
Apeluju na Filipa, aby taky hodil link na hlavni stranku blogu. Je to vyjimecny film, o ktery byste vazne nemeli prijit.
Aby to nevypadalo, že pořád čtu, tak budu podvádět a řeknu, co jsem už přečetl. Krzysztof Pomian - "Evropa a její národy". Je to hezký, čitelný, zábavný, informativní a hlavně syntetizující, což je pro milovníky moudrosti lahůdka. Škoda, že to končí 20.stoletím, četl bych dál :(
dobře, taky se pochlubím..je toho hodně, nedá mi to, musim reagovat na magdu: poté, co nám včera tu inkriminovanou knihu ukázala a přesvědčovala k výletu do osvětimi. samá kost a samá lebka, nejeden by čekal hláskové alternace, nebo snad ne?
ale k tématu: z toho, co mám na stole: metodické problémy vyučování ciz. jazykům, autonomie v procesu učení a vyuč. ciz. jaz., několik učebnic čj pro cizince, komentáře k diplomce a z "beletrie" třeba z českých luhů do háje, aneb několik rozjímání o češtině, doporučuju všem!!
a po večerech - včera jsem začla- dolphin music, to jsem dostala v práci za asistenci na konferenci:)je to trochu sky-fly, jak řiká můj brácha ironicky, ale zatím je to dobrý.
pak se tu pohybují bílé zuby..to bude momentálně asi vše.
Okomentovat