Neutrální zpráva pro všechny fanoušky Jana Zrzavého, jeho obraz se vydražil v Praze za 7,1 milionu korun. To není moc, ani málo. Jaký máte vztah k tomuto malíři? Je to taková past na macasku, schválně kolik toho o něm napíše, když její poslední práce o něm měla tuším 159 245 stran. Můj vztah bych definoval slovem neutrální.
Psal jsem tu o restauraci se stejným názvem. Ne Jan Zrzavý, to by bylo opravdu zajímavé, restaurace se jmenuje Piazetta. Nevaří tam nic speciálního, ani extra dobrého, zásadní je tam kebab, jediný na campusu. Velmi zábavná je tamní obsluha. Původem z Turecka, ostří hoši, kteří tráví spoustu času v posilovně. Nosí trička o několik velikostí menší, aby jejich svalouše vylezly všude, kde jen to je možné. Rukávy u takových triček jsou, ano, jsou, stačí se podívat pořádně a hodně zblízka. Objednávání probíhá následovně (čti pomalu a s důrazem na každé slovo, abys měl správnou atmosféru, milý čtenáři. Nalej si panáka a whiskey a text prohlížej skrze oblaka doutníkového dýmu. Můžes sledovat, jak se pomalu kroutí a kroutí a kroutí):
Za kasou stojí asi 165 cm vysoký muž (odhadem 32 let) s šátkem černé barvy na hlavě. Jeho mohutná ramena se derou ven z černého trička, které ukradl o 24 let mladšímu bratrovi (pozná se to podle růžového medvídka na bledě modrém slonu, kteří mu rajtují po masivním hrudním koši). Jeho tvář je kamenná, očima pevně pozoruje přicházejícího zákazníka. Nepatrně kývne hlavou na srozuměnou, že čeká na objednávku. Opocený zákazník přiskřípnutým hlasem zamumlá: „Meal deal 2, please.“ Chvilka napětí. Pohne se levá ruka a prsty drtí propisku, když zapisuje objednávku na papírek s růžovým lemováním. Táhlá muzika nekvalitního popu se line místností. „Drink?“ vybafne Ten, který má svaly i na uchu. Zákazník udělá rychlý úkrok vzad a vydechne: „Fanta.“ Svalnaté oči a víčka, která normálně na benč udělají 45 kilo, se k sobě přiblíží. Pomalu se postava v černém přesune a natočí tři deci přeslazené limonády, které postaví před zákazníka se slovy: „3,50“. Zákazník zaplatí, sebere, co mu patří a rychle míří ke stolu v nejzazším rohu místnosti.
Jde o to zachovat si styl. Vždycky. Style is the thing.
1 komentář:
Spadla klec.
Pamětnící vzpomínají, že když se Zrzavý potloukal po Okrouhlici nebo po Světlé nad S., obvykle něměl co do huby. To nikoho nepřekvapí, to měl v popisu práce. Taky nikoho nepřekvapí, že pamětníci dále vzpomínají, že Zrzavý byl podivín, to měl taky v popisu práce. A ještě jeden pamětník "vzpomínal" (na mé vlastní uši), že von vlastně neuměl vůbec malovat, vždyť neměl ani Akademii. To měl taky v popisu práce. Hop a je tu...Zrzavý, milovník Leonarda a divoké Bretaně osázené křížky s Ankou (čti francouzsky) (místní Smrtka). Bretonská legendistika je velmi veselá, doporučuji.
Piazettu bych si nekoupila.
A těch stránek bylo asi tak o 3,5 méně :)
Okomentovat