AM, JMB

Natočit dobrý životopisný film o nějakém malíři není snadné. Tak třeba film s Edem Harrisem v hlavní roli o Pollockovi - nuda, předvídatelnost následujících scén se blížila 98%. Frida má zoufalý scénář; nemusím nic zastírat, já ten film nemám rád. V naději jsem si půjčil snímek o Modiglianim s Andy Garciou v hlavní roli. Protože jsem šťastným držitelem znalosti o Modiglianiho životě, očekával jsem cajdák. Co by se o jeho předpisově bohémském životě dalo natočit jiného. Neuznání, chudoba, nemoc, miláček žen. Je třeba říkat víc? Film tomu nasadil absurdní korunu. Autor filmu vymyslel nesmyslnou soutěž, které se účastní největší esa Paříže té doby – Picasso, Soutin, Utrillo, apod. Hlavní cena je pěkná finanční odměna a samozřejmě uznání veřejnosti, zakázky, úspěch. Modigliani se odmítá účastnit, nakonec pod vlivem potomka na cestě, rozhodnutí o nastoupení řádné cesty životem (svatba s družkou, jejich seznámení je snad nejtrapnější filmová scéna desetiletí. Ty pohledy, ty úsměvy. No tak! Představte si, mezi pokročilými zájemci o umění známého malíře a mladou nezkušenou dívku z dobré rodiny, která dochází na hodiny kresby, představte si to maximálně beznápaditě), souhlasí s účastí. Dokončí svůj obraz, zažádá na úřadě o registraci sňatku, oslaví to celé v hospodě (je přeci bohém), nemá na zaplacení, je zle zbit a zraněním podlehne. Brrrrrrrrr. Musíte vidět!

Mimochodem, o mém dalším oblíbenci Basquiatovi je zajímavý film. Narazil jsem na krátké video, kde je rozhovor se skutečným Basquiatem. Kdo viděl film, zpětně ocení jeho hodnověrnost.