Dawkinsova kniha The God Delusion (vážne nevím, jak to přeložit, třeba Zdání Boha) vzbudila velký ohlas. Slavný biolog se pouští s vědeckým přístupem na pole náboženství a víry. Je to takový manifest ateismu.
Dawkins o knize.
Já myslím, že by se mu v Čechách líbilo.
10 komentářů:
Já teda nevím, jestli by se mu líbílo v Čechách, ale na Moravě asi moc ne:)
Každopádně mně se nelíbil ten moderátor, nebo kladač otázek, nebo co to bylo. Buď je to takový zapálený křesťan a nebo je trochu hloupý, ale jeho otázky mi přišly trochu hloupé anebo zapáleně křesťanské. Aby se v tom čert vyznal!
Dawkins je vynikající biolog,ale na téma náboženství toho nemá moc co říct,nehledě na mraky militantních a ideologicky zabarvených textů,které na tohle téma publikoval.Jeho podrážděné reakce při diskusích na téma náboženství jen dokazují,že s touto otázkou není zdaleka tak vyrovnaný jak chce abychom si o něm mysleli,že je.
Posílám odkaz na zajímavou diskusi mezi chlápkem jménem Dinesh D'Souza (mladý americký politolog indického původu a konzervativec,místy trochu demagogický,ale jinak skvělý řečník obratný v argumentaci)s Christopherem Hitchensem,toho není třeba představovat a D.Dennettem,toho snad už vůbec:)))Jen tak na okraj,mel jsem za to,že Dennett se nenechá dostat tak lacino...
http://www.youtube.com/watch?v=l-NduvegITQ
http://www.youtube.com/watch?v=iw7J15TeDG4
pro starší a pokročilé-J.Derrida:
http://www.youtube.com/watch?v=r3fScS2cnB0
kdyz uz jsme u tech filosofu mysli,velice sympaticky rozhovor o náboženství s Colinem McGinnem zde:)))
http://www.youtube.com/watch?v=L545LG1tqxg
Pan Dawkins je vědec a zjistil, že mozek je velmi komplikovaná věc. Tato věc má schopnost simulovat boha a taky svět. Takže iluze. Ale pan Dawkins jakožto vědec netouží žít ve společnosti, která je založena na lži, je důležité čelit realitě. Mít na svět „správný“ pohled. Ale co uděláme s mozkem, trepanace asi stačit nebude. Mozek pana Dawkinse panu Dawkinsovi našeptal, že Bůh je výmysl a pan Dawkins mozku uvěřil. Pak napsal knihu, která je skutečně ZÁBAVNÁ a PŘESVĚDČIVÁ; tzn. kniha naší doby, bestseller. Kniha tohoto typu nemůže přijít se smírčím názorem. Ten se neprodá. Označit náboženství za lež je ta nejsnadnější a nejprofláknutější věc, nic originálního, ale jak je vidět, stále jde o postup vysoce funkční.
"Chci, aby si lidé uvědomili, že v nevíře v boha není nic špatného." Aby se už za to konečně lidé nestyděli? Kdo nevěří, nestará se. A když ano, tak v diskusi, kde si honí triko. Kdo věří, nebo pochybuje, tak hledá, narazí-li na pana Dawkinske, bude hledat dál, není-li jen tupá ovce, co přežvýká každý módní čtyřlístek na této pasece.
K roli moderátora – Nebylo to přece jen posezení Na plovárně s Markem Ebenem.
A duplikaci příběhů, nebo prostě jejich schematismus, může ovšem někdo jiný považovat za důkaz boží existence.
Aby se něj nazapomnělo :)
No já mám pocit, že to je právě tento tvůj přístup, proti kterému se snaží psát. takže píše pro tebe i proti tobě macasko. :)
a nevím, kdo má k náboženství, co říci. nevidím nic zlého na tom, když se k tomu vyjádří i dawkins. zatím jsem viděl jenom toho d´souzu a přišel mi dost lacinej. ano, křestanství (i jiná nábozenstvi) tu bylo dlouhou dobu a nutne ovlivnilo nasi spolecnost. to nikdo nepopira, prece. vytvorit si fiktivniho protihrace v diskusi je mnohem snazsi, nez se zabyvat konkretnima namitkama.
diky za ty linky!
Dříve jsem nemohl pochopit, jaktože tak velké množství vědců nebo lidí zabývajících se přírodními vědami (prý i Einstein) věří v Boha. Náboženství mi připadalo neslučitelné s vědeckým poznáním. Ovšem pojďme rozlišovat pojmy jako Bůh, víra, náboženství a církev. Nejméně sympatická nám asi bude církev, když víme, co všechno napáchala a páše dál. Církev jakožto organizace, instituce. Tolerantnější snad budeme k náboženství, můžeme si ho totiž chápat jako určitý filozofický systém nazírání světa, který je odlišný od toho vědeckého. Dnes a tady (pravděpodobně v nejateističtější zemi světa) si myslíme, že věda je "pokrokovější" než náboženství, že náboženství bylo dobré pro naše předky, kteří nemohli vědět to, co nám dnes odhaluje vědecký pokrok. Jakoby věda vyvracela náboženství. Ale je to skutečně tak? Proč by náboženství nemohlo být stejně platnou interpretací světa jako věda? Není závrať, kterou vědec prožívá nad mikroskopem při pozorování nejzákladnějších buněčných struktur, stejná jako závrať astronoma civícího do nekonečnosti vesmíru? A stejná jako závrať, kterou prožívá věřící člověk meditující o zázraku stvoření a konečnosti lidské existence? To, co mají všichni společné, je fascinace tajemstvím. I v 21. století je tu ještě příliš mnoho tajemství, v zásadě řešíme pořád ta samá a vůbec nám nepomáhá, že dokážeme popsat mozek dokonaleji než před sto lety. Víra je úžasný fenomén. Jako vychovaného v ateistickém prostředí mě naprosto ohromila myšlenka, že by něco mohlo existovat, pouze pokud tomu věříme. Chyba je, že se pokoušíme víru uchopit racionálně, rozumem (to nám právě káže ta věda); víra je (asi) mnohem více otázka citu, intuice. Vymyslel jsem si takovou situaci. Na stole pod poklopem leží (anebo neleží) vlašský ořech. Vždycky jsem toužil po odkrytí toho poklopu a přesvědčit se, jestli tam ten ořech skutečně je. Ale tak víra nefunguje, víru máte, pokud nepociťujete potřebu odkrytí poklopu, a přesto VĚŘÍTE, že pod ním je ten ořech. Ale pozor: Pokud o tom budu přesvědčen, tak nevěřím, nýbrž vím. To už není víra, víra musí být znovuobnovována pochybností. Když se tak neděje, stává se dogmatickou a bobtná v církev. Proto Tomáš Halík nečiní rozdíl mezi ateistou a ortodoxním křesťanem. Oba jsou upnuti na svou "víru", která už je však spíše modlou. V tomto smyslu jsme vlastně věřící všichni: někdo věří, že Bůh je, někdo věří, že Bůh není. A proč někomu brát jeho víru, když mu pomáhá interpretovat svět, vyrovnávat se s ním a být dobrým člověkem? Někdo k tomu považuje vhodné náboženství, někdo vědu, někdo ekonomii, někdo existencialismus - ale podle mě se jedná jen o různé úhly pohledů na to tajemství, které se nám všem přihodilo. Tajemství života - tedy že jsme se vyskytli na planetě Zemi a víme, že jednou budeme muset odejít.
Nikdy jsem neřekla, že je něco špatného na tom vyvolat diskusi :) A pokud jsem pana Dawkinse zešměšňovala svým stylem, bylo to proto, že celý rozhovor na mě podobně zapůsobil. A proto, že v tom, co řekl, vidím rozpor, ať už jsou moje horizonty jakkoli nízké, krátkozraké a já nevím co ještě. Pravda je, že jsem knihu nečetla.
A s oříškem je to přesně tak; jsou to ti, co Ježíše neviděli a přece
uvěřili.
Ale stejně má bůh něco do sebe, když se o něm pořád píše :)
čest!
...že bych si tu knihu přála k Ježíšku?
Problém je proč by se mělo přestat používat rozum zrovna v náboženství. Pouzivame ho vsude, tak proc ne i tam. Nabozenství, je-li vykladem sveta, muze byt porovnavano na takove zakladni urovni s jinym pristupy. To je myslim pozice Dawkinse. A pak samozrejme neobstoji, protoze je iracionalni z velke casti.
Nabozenstvi stoji na dogmatech a to je zakladni problem pro me. Presto - stejne jako treba Einstein - to neni popirani vyssiho, transcendentalniho, ale pouze v rovine osobniho. Je opravdu zarazejici, nakolik presne (z naseho pohledu) jsou nastaveny zakladni vesmirne konstanty, a nakolik se zda, ze je v tom smysl a organizace.
Okomentovat