Pomalu se množství kontaktů rozšiřuje za obzory erasmového pole. Navazují se známosti s rodilými mluvčími a je více znát, jak bídná výslovnost mě provází (malá odbočka: dnes jsem se v gramatice přehoupl přes padesáti procentní úspěšnost! díky, díky, jo!). Existují speciální slovíčka jako je např. slovíčko herbal - bylinkový. Výslovnost místních si zaslouží (minimálně) přízvisko zapeklitá. Je to asi něco jako /h/E(((r)))B--a--L. Když se mě zeptala jedna z přednášejících, zda si bylinkový čaj dám, musela to opakovat trpělivě čtyřikrát. A stejně jsem to odmítnul.
Ale k věci. Spolužáci mě po přednášce vyzvali, ať s nimi jdu na chips. Do fish 'n' chips. Jsem přece v Anglii. Na to není mnoho co říci, a proto jsem (rád) šel. Třeba jako my chodíme na pivo, oni chodí na chips, říkal jsem si. A taky jo. Každý si koupí obří porci hranolků a jde se sedět do baru. Ale ne ledacjakých hranolků. Na hranolky si totiž nedávají kečup, majonézu či hořčici (! - takovou prasárnu dělají Nizozemci). Dávají si na ně nastrouhaný sýr chedar. Stručně, je to neobvyklé, ale taková hrůza to není. Ale sláva, všechno dobře dopadlo, vše se zalilo pintou Carlsbergu.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat