Valdštejn a Murakami

Zaráží vás, co tahle dvojka může mít společného? Jedna věc se from my point of view (další edukativní prvek!) jeví zřejmá - já.
Vrátím se poněkud v čase a koneckonců i v prostoru, poprosím neposedné gravitony, a hurá zpět do Prahy. Byl jsem na výstavě Valdštejn a jeho doba. Bylo tam dalších 1 500 000 lidí. Najednou.
Tedy, výstava pěkná, to se musí nechat. Spousta předmětů každodenního života počátku sedmnáctého století, zbraní, velkoformátových portrétů významných osobností. Trochu mě mrzí, ale to je možná profesionální deformace, malá pozornost věnovaná vystaveným půdorysům Valdštejnského paláce. Bez pořádného vysvětlení - zasvěcení ví, jak je celá věc zajímavá – jak a proč je italský architekt náhle v Praze. Půdorysy pak působily jako vhodná dekorace z obchůdku Krásný domov.

Přesto si myslím, že výstava stojí za vidění, minimálně zažijete pocit kulturní sardinky.

Kulturní sardinka (česká) si bezpochyby nenechá ujít novou knihu japonského milovníka jazzu a koček Haruki Murakamiho . Já jsem stejně dobrý jako taková sardinka a vzal jsem si Afterdark do letadla. Možná to bylo mým horším soustředěním, možná tím, že jsem se pohyboval v nebezpečných výškách…nicméně jsem byl zklamán. Ze všech jeho knih v českém překladu se mi tato zdá zdaleka nejslabší. Ve srovnání s mistrovským Kafkou na pobřeží škoda mluvit. Děj mi přišel až plytký, rozhovory nepřirozené (což může být chyba překladu, ale to nemohu posoudit). Snaha o postihnutí kouzla noci v kombinaci s multimasmediální neosobní kulturou nepřesvědčivá. Navíc ani cena na radosti nepřidá…Můj comp se bouří, začal náhle funět jako o život a možná odletí, než to dopíšu. Hej, já mám taky Murakamiho rád...kámo, zůstaň se mnou!

Když jsem tu začal to hodnocení u McEwana desítkovou soustavou...tak této knize bych dal 5. Ani comp mě neobměkčí. To asi ta Anglie, taky budu drsňák, aspoň do prvního patra.