Dnes bylo (i na zdejší poměry) vyjímečně hnusně.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
skip to main |
skip to sidebar
Archiv blogu
-
▼
2008
(209)
-
▼
ledna
(34)
- erasmaci
- Foto
- Ruuuuuuuud
- Zvyk je zrezlá košile
- Corus:The End (e.p.)
- Albion
- Neděle
- Nákup
- Grace a Cristal
- První pohled
- Nechval dne před večerem
- První mezi prvními
- Počasí čili weather (e.p.)
- Oko bere
- UK number
- UK-2,25-Lancs
- UK-2-Lancs
- Promarněný génius
- Dan Brown
- Valdštejn a Murakami
- Corus
- UK-1,75-Lancs
- UK-1,5-Lancaster
- Kousek zdejšího humoru
- UK-1-Lancaster
- účel
- Bond. Nový Bond
- Vlasy na místě činu
- Na pláži s Ianem
- Coming Soon
- Švýcarsko
- Morozevich
- 008
- Erw čili dotóre
-
▼
ledna
(34)
Linky
5 komentářů:
U nás bylo včera (i na zdejší poměry) výjimečně krásně. Rtuť přes den útočila na jedenáctistupňovou hranici. Příroda se bude opět předčasně probouzet, ale jak víme nepravidelný spánek ničí tělo i duši. Cestou do Brna mě vedle starého opičáka, který seděl vedle mě, rozveseloval pohled na moravské safari. Zvířata tak trochu šílela – srny se pásly na zoraném poli, bylo jich pět a zdálo se, že není nad zeminu, zřejmě nějaký alternativní, racionální, módní způsob stravování ve světě vysoké. Pak jsem chvíli, co autobus dovolil, sledovala koně, ti byli čtyři, pod nohama měli na toto období nebývale čerstvou trávu, ale jako by se dozvěděli o trendu v srním jídelníčku, naráželi do trámů své ohrady, byla čtvercová, každý z jedné strany, škoda, že nevím, jak ta divočina dopadla.
V Brně samotném: od čtyř ráno vrabčí trylky, a vrány, co se na vás slétají, když jdete přes Špilberk, zmizely. Vrána – ruská vlaštovka – havran, kavka (nejsem ornitolog) – proč je havran dekadentů pták? Barva? Ani ne tak barva jako tvar a velikost. Vrána není černá, spíš modrá jako bouřka v noci (za svitu měsíce se nevyrovná té plytké denní modři), nebo jako moře na mapách (to je přirovnání pro mě, jakožto pro krysu, co živé moře ještě neviděla, ani to Mrtvé). Černých ptáků je taky dost, ale dovedete si představit čápa černého u Poea v pokoji? To by byla spíš fraška. Kos je příliš malý, titěrný, dá se rozmáčknout palcem, možná palcátem. Čáp má příliš dlouhý a lámavý zobák, hodí se jedině do bajek, kdy ho pitomec strká do džbánů. Všichni ptáci mají poměrně malou mozkovnu, jejich pohled není zrovna pohledem myslitele. Ale na rozdíl od žab dokážou alespoň otáčet hlavou. Žába, protože na to nemá uzpůsobené krční obratle, čumí jedině dopředu. Proto se mohla dostat pouze do pohádek (a kdyby byla méně směšná snad i do komunistické propagandy), kdy jedině budoucnost byla cílem/proměna v prince nebo princeznu, kteří už umí otáčet hlavou doleva doprava, což situaci člověka obvykle jen „zhorší“.
Černý kohout, taky spíš rarita do pohádek o raraších. Ne, slepice nikdy nebude démonická, byť je to samec s hřebínkem, který si pánové v padesátých letech strkali do zadní kapsy jeans, maskující tím svůj kuří původ. Tělo kohouta je tlusťoučké, nožky má spíš vratké, krk k zakroucení, a hlavička nikdy není větší než vejce, co vynese s řevem matička slepička.
Exotické ptactvo, černé nebo temně modré vynechávám, zohledňuji evropskou situaci, kde tukan ani alka mnohým ještě nejsou osobně známy a řadí tyto nebohé druhy mezi vybájená zvířata, což na druhou stranu (on the other side; učí se dobře, to nemohu říct) je pro ně požehnáním zajišťujícím nesmrtelnost.
Ale vrána/havran – je především robustní a přitom mrštná. Má zoban tak akorát, aby Sartrovi vyklovla oko i s vedením, dokonce přes jeho bytelně kostěné brýle milióntých dioptrií. Vypadá trochu jako krysa, nebo bytost bez krku, co si narafičila hlavu rovnou do důlku mezi ramena. Zvuky, které vydává by stačily na další „učené pojednání“, není to jenom krákání připomínající škrceného (viz jedna povídka od Camuse – uprchlík na poušti s vytrženým jazykem, krákal jako vrána a nakonec vyschl) – jsou to zvuky blízké hranici. Vedle tohoto krákání se však tento pták umí i vysmívat, slyšela jsem to na vlastní uši, je to trochu podobné hyeně, nebo ucpanému potrubí, ano je to spíš zvuk bublající, vroucí, jedovaté tekutiny, která se ve vráně rodí a s trhavým krákání se dostává ven. Jak už jsem řekla, její konstituce je nenapadnutelná, nemáte jí co zlomit, aspoň takový máte dojem, když ji pozorujete ze všech úhlů, což není problém, na Špilberku se vám celé hejno kubisticky předvádí. Má tupé, archaické tvary, jako potkan, nikoli laboratorní a šlechtěná krysa. Vypadá prostě vyhynule, a to jí dává velkou moc, aspoň nad fantazií ufňukaných stylistů. Romantický Quasimodo je přepis vrány, hyperbolizace jejího krčení. Zvony taky určují hranice, stejně jako vraní křik.
Ale už dost, nějak jsem se nechala unést brněnským počasím. Dnes je zataženo, ne teď zas svítí.
Ps.: vrána má ve skutečnosti krk, ale působí na vás jako by ho neměla. Je to na první pohled znepokojivý pták; sup, navzdory své velikosti vypadá směšně, jako načatá a náhle opuštěná pečínka, chybí už jen stříbrný podnos a láhev červeného.
pardon, omlouvám se za tu bezcitnou délku
ehm, ehm...učí se sice možná rychle, ale ne dobře. Doporučuji znovu prostudovat e.p. staršího data a možná chybu najde:)
no jo no, to je ta nemoc z povolání, taky vás to potká uvidíte. A není se za co stydět !
a k ornitocosi přednášce se vyjadřovat nebudu a budu překvapená , jestli někdo ano, protože to by byl kabrňák. Jen malá poznámka na okraj: "Věřím v Alku!"
Hned jak jsem to odeslala, jsem věděla, že chyba, a ne jedna, se vloudila. Rozhodně je se za co stydět!!! A já se stydět umím, na to jsem kabrňák :-) Bohužel jsem se soustředila na něco jiného, než na anglickou gramatiku. Je to prostě česká věta v angličtině, je to má česká angličtina.
Ale myslím, že význam výpovědi: "učí se rychle, to nemohu říct", mému faux pas zcela odpovídá.
Děkuji paní učitelce za upozornění i za důvěru.
Já a alky
uf, ale přečetl jsem to celý.
Okomentovat