Slunce a sport

Tento týden se překvapivě daří udržet teplo, slunečno a i vítr se mírně utišil. Nevím, kdo to zařídil, je to koneckonců jedno, patří mu dík. Mám na tom jistě i svůj malý podíl, přál jsem si to, seč mi síly stačily. A protože je potřeba toho náležitě využít, byl jsem hrát fotbal – velký fotbal jedenáct na jedenáct. Začal jsem na pravém beku, po chvilce se přesunul na defenzivní štít a skončil na hrotu útoku. A abych byl upřímný a nic neskrýval, byl jsem záhy nejlepším střelcem svého týmu. Podařilo se mi brankáře po velkém úsilí překonat dvakrát, a neskromně se nestydím zdůraznit, že můj druhý gól byl vítězný. Dodávám, že týmy byly národnostně pestré – Rusko, Řecko, Belgie, Itálie, Indie, USA, Česká Republika, Španělsko, Norsko, co si vybavuji. Angličané byli mezi námi asi dva nebo tři, takže to odpovídalo i poměrům v nejvyšší anglické fotbalové lize.

Dnes ráno jsem vyzkoušel nový sport – aeroball. Slyšel někdo o tom? Já přiznávám, že až zde poprvé. Hraje se na velké trampolíně, nad níž jsou čtyři kóje, každá s malou brankou/košem/dírou. Každá kóje je obsazena jedním hráčem; hráči naproti sobě hrají spolu proti zbývajícím hráčům. Cílem je dát gól do soupeřových branek, hraje se s normálním gumovým míčem. Kóje mají vysoké bariéry, proto je třeba skákat vysoko, aby bylo možné blokovat/bránit a střílet/útočit. Hra je to velmi zábavná a současně velmi vyčerpávající. Přesně pro ty, kteří zoufale se snaží najít zbytky své mizející fyzické kondice.

Německo II.



Je velký rozdíl v tom, když se jeden dívá na reprodukci nějakého díla, a pak bezprostřední zážitek s dílem. Zkušenost takového druhu se mi naposledy potvrdila v Kolíně nad Rýnem (který je městem i řekou /přidávám vlastní obrázek opěrného systému katedrály/) s obrazem Gerharda Richtera Ema. Pokud to srovnám s tematicky stejným obrazem vtipného Duchampa, pak Richterův je obraz je ... (návrhy do komentářů, děkuji). Radím, pokud budete mít možnost, neváhejte a zajděte si to taky ověřit.

Přátelé, Rosa už běhá a vypadá to, že by snad i mohl stihnout Euro. Modleme se!

55% voličů Labour Party žádá odstoupení premiéra Gordona Browna. To není zrovna lichotka. Uvidíme, jak se situace vyvine, konzervativci už zuby skoro dobrousili. Tony Blair je Tony Blair, to se holt nedá nic dělat.

Do nevyhlášené ankety Co právě dělám? odpovídám: "peru".

Fair play rules!

Fair play is the best!

1

2

3

Známky: 10; 10; 10; 9,9; 10.

Roses

Drobná zpráva o dění v Lancasteru.

O tomto víkendu proběhlo prestižní klání mezi Lancaster a York University, které má bohatou tradici. 44. sportovní utkání pro sebe o pouhé dva body urval hostující York. Podrobnosti zde. Výpis sportů je obdivuhodný.

Viděl jsem rugby, fotbal a šerm. Fotbal nebyl příliš záživný, kvalita spíše horšího průměru. Za to rugby bylo kvalitní (i proto, že mu vůbec nerozumím), jednoznačně nejvíce diváků sledovalo právě rugby, atmosféra byla skvělá - zpívání, hlasité povzbuzování a do toho piknik a barbecue.
Šerm jsem nikdy nesledoval, neznám příliš pravidla, ale byla to zábava, ovšem do doby, než nastoupil juniorský reprezentant Velké Británie Gardner. Hned bylo po legraci. Soupeře drtil, až zesměšňoval. Jako kdybych já měl hrát šachy proti Kasparovovi. Pár tahů se to dá, ale pak už je to jen otázka času. Minut, kdybych dlouho přemýšlel nad každým tahem.

Mám za to, že by bylo velmi vtipné zavést podobná klání mezi katedrami nebo fakultami v Praze a v Brně. Řevnivost by byla obrovská, nemyslíte?

Německo I.

Konečně doma ve svém malém temném pokoji.

Hodnocení relaxačního pobytu v Germánii:

Bylo to příjemné. Začněme od začátku (first things first). V Marburgu mají menzu. Při první návštěvě, kdy jsem nemohl jinak, než si zvolit pověstný wurst, jsem si svetr namočil do kari omáčky. Nechutnalo to nijak zvlášť dobře – svetr, ani wurst. Tyto detaily musí stranou, menza je cenná a je třeba si ji vážit. A některá jídla byla navíc i chutná, třeba řízek. Když vzpomenu, co se na Moravském náměstí v menze podává pod tímto označením...pche, škoda psát.

Podíval jsem se na místa, kde jsem před tím nebyl, vyjma samotného Marburgu, do Kolína nad Rýnem, Heidelbergu, Frankfurtu nad Mohanem, Wormsu. Na většině měst je znát, kde všude prošla válka. Stará městská jádra nejsou vůbec stará. Třeba v Kolíně, který ve středověku patřil k největším městům Evropy a konkuroval co do velikosti Paříži, je městská nesakrální architektura smutná. Ovšem katedrála německého němectví (dostavěna 1880), to je jiná. Ta je k popukání, stručně a jednoduše je obrovská. Věže se napínají až do výšky 157 metrů. Dostavěna jako reprezentativní kus gotiky pro zemi, která se tou dobou domnívala, že je kolébkou tohoto slohu (což je dnes připisováno do oblasti Ille-de-France). Podobně působivý je masivní dóm sv. Petra ve Wormsu.

Pro dnešek stačí, další informace zase příště, brzy snad bude i foto.

5.5. 08 s anketou

Kola blogu se točí nezastavitelně dál (přesněji - dnes se po odmlce opět roztáčí), a protože je dnes pátého, všichni stálí návštěvníci už se těší na anketu Co právě čtu?

Ještě jednou děkuji Rosimu za to, že podržel prapor, když jsem relaxoval ve slunném Hesensku. A to bych si neodpustil (a vy s dovolením prominete): k..vadop.d..esakr.prácebychsenatovys..l je tady zase zataženo.

Zpráva pro rodiče a nejbližší

Zpět v Lancasteru, živý, zdá se. Ospalý a unavený.